Jedné noci jsem utekla z domu, kde jsem žila s manželem a tchyní, protože už jsem to nemohla vydržet. Teď jsem sama, bojím se a mám výčitky svědomí, ale poprvé v životě cítím náznak svobody. Přemýšlím, jestli ještě někdy najdu samu sebe, nebo jestli jsem už navždy ztratila to, kým jsem byla.
Celý život jsem žila ve stínu svého nemocného bratra a matčiny nekonečné zloby. Když jsem po maturitě utekla z domova, matka mě začala pronásledovat nenávistnými zprávami. Teď, když jsem daleko od všeho, se ptám, jestli jsem měla právo vybrat si sebe.
Jednoho deštivého odpoledne jsem popadla tašku a utekla z domova, kde už jsem nemohla dál žít. Můj manžel a jeho matka mě dusili, a já jsem se rozhodla, že musím začít znovu, i když nevím, co bude dál. Teď hledám radu a útěchu, protože bolest a nejistota jsou silnější, než jsem čekala.
