Vždycky jsem si myslela, že sousedé jsou naše druhá rodina. Sdíleli jsme spolu radosti i starosti, až do dne, kdy nás nechali na holičkách. Dodnes přemýšlím, jestli jsem byla naivní, nebo jestli opravdové přátelství vůbec existuje.
Jednoho rána mi rodiče oznámili, že musím opustit náš byt v Praze. Zlomená a zmatená se snažím pochopit jejich rozhodnutí a najít sílu odpustit. Skrze slzy a hněv hledám nový začátek i smysl života.
Celý život jsem byla tichá, obětavá a rodině oddaná. Když se ale moje neteř Jana pokusila získat můj milovaný byt, pocítila jsem zradu, jakou jsem nikdy předtím nezažila. Tohle je příběh o bolesti, zklamání a boji za vlastní důstojnost.
