Stojím na chodbě našeho paneláku v Brně, třesu se vzteky a zoufalstvím, zatímco za dveřmi slyším hádku rodičů o peníze. Vždycky jsem si myslela, že rodina je místo bezpečí, ale když jsem zjistila, že máma tajně splácí otcovy dluhy z hazardu, všechno se změnilo. Teď stojím před rozhodnutím, jestli mám pravdu říct mladší sestře, nebo dál předstírat, že je všechno v pořádku.
Nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy mi Martin, bratr mé ženy, bez jediného slova vtiskl do ruky tlustou obálku. Od té chvíle se v našem životě začalo všechno pomalu rozpadat. Dnes už vím, že některé rodinné hranice by se neměly nikdy překračovat.
Jmenuji se Ivana a myslela jsem si, že láska zvládne všechno, dokud se náš vztah s Petrem nezačal dusit pod tíhou dluhů a nedostatku důvěry. Každý den jsem bojovala s pocitem viny, když mi Petr vyčítal každou korunu, kterou jsem utratila, a já se pomalu ztrácela sama sobě. Dnes se ptám, jestli jsem byla naivní, když jsem věřila, že láska je silnější než peníze, nebo jestli je život prostě někdy příliš krutý.
Jmenuji se Lucie a celý život mě pronásledují dluhy, které nadělala moje máma. Každý den bojuji s pocitem viny, s nepochopením rodiny a s otázkou, jestli mám právo žít podle sebe. Tahle zpověď je o tom, jak těžké je najít odvahu vymanit se z cizího stínu a začít psát vlastní příběh.
