Chtěli jsme pomoci, ale místo vděku přišla bolest a zrada. Pronajali jsme dům bratrovi mého muže, věřili jsme v rodinnou soudržnost. Dnes se ptám, jestli má smysl obětovat vlastní klid pro někoho, kdo si toho neváží.
Jmenuji se Tomáš a právě stojím v kuchyni svého bratra Pavla, kde se mezi námi rozhořel spor o pomoc s jeho rekonstrukcí bytu. Vzpomínám na všechny chvíle, kdy jsem potřeboval jeho podporu a nedočkal se jí, a teď se snažím najít odvahu říct mu, že už nechci být ten, kdo vždycky ustoupí. Je to příběh o rodinných očekáváních, zklamáních a hledání vlastních hranic.
Jmenuji se Tomáš a vyrůstal jsem v malé vesnici na Vysočině s matkou a bratrem. Celý život jsem cítil tíhu rodinných očekávání, až jsem se jednoho dne rozhodl odejít do Prahy a začít znovu. Můj bratr mi nikdy neodpustil, že jsem je nechal na pospas, ale já vím, že jsem musel myslet i na sebe.
