Duševní zdraví
V pět ráno mi na chodbě paneláku pes tlačil čumák do dlaně a já cítila krev, ale ještě jsem nevěděla, kdo z nás se dnes zlomí

V pět ráno mi na chodbě paneláku pes tlačil čumák do dlaně a já cítila krev, ale ještě jsem nevěděla, kdo z nás se dnes zlomí

V pět ráno mi pes na sídlišti v Brně doslova zachránil kůži i hlavu, když jsem byla na dně po vyhoření a začínala se ztrácet sama sobě. Kvůli němu jsem udělala tři rozhodnutí, která už nešla vzít zpátky: odešla jsem z práce, přestěhovala se a šla poprvé na terapii. A taky jsem se díky němu naučila říkat „ne“ lidem, kteří ze mě dělali služku, i když to bolelo.

Pes
„Mamo, tady je ještě špinavo!“ V pět ráno mi pes olízl krev z prstu a já pochopila, že už nemůžu být služka ve vlastním životě

„Mamo, tady je ještě špinavo!“ V pět ráno mi pes olízl krev z prstu a já pochopila, že už nemůžu být služka ve vlastním životě

V pět ráno mi pes, kterého jsem si neplánovala nechat, olízl krev z prstu a vytáhl mě ze situace, která mohla skončit hůř než jen ponížením. Žiju u syna a jeho ženy a dlouhé měsíce jsem se nechávala tlačit do role tiché pomocnice, která uklízí a neexistuje. Ten pes mi ale postupně změnil tělo i hlavu natolik, že jsem udělala rozhodnutí, která už nejdou vzít zpátky.