Ten večer, kdy jsem zjistila, že mě vlastní dcera připravila o byt i auto, jsem málem ztratila víru v lidi. Do mého života ale vtrhl nečekaný společník – toulavý pes Ferda, kterého jsem ze začátku vnímala jen jako další komplikaci. Teprve když mi ukázal, že můžu být potřebná a milovaná bez podmínek, našla jsem odvahu změnit svůj život.
Jednoho rána jsem na chodbě zaslechla, jak můj syn potichu řeší, že by mě nejspíš měl poslat do domova a byt přepsat na sebe. Od té chvíle se mi rozpadl svět – nedokázala jsem mu už důvěřovat. A právě v tu dobu přišla do mého života fena z útulku, která mi změnila pohled na vše a dala mi odvahu postavit se za sebe.
Nikdy jsem neplánovala mít psa, a už vůbec ne starou jezevčici, která se mi odpoledne zhroutila pod nohama u třetího paneláku, když jsem ji náhodou našla v dešti. Když jsem pak držela její tělo v náručí a cítila její rychlý, nejistý dech, uvědomila jsem si, jak dlouho jsem doma s nikým nemluvila. V ten moment jsem musela udělat první rozhodnutí, které mi změnilo život.
Jsem Emilie, sedmašedesátiletá vdova z malého města na Vysočině. Vnučka mi ze srandy založila profil na seznamce, což mě nejdřív rozčílilo, ale nakonec jsem se rozhodla to zkusit. První schůzka mi obrátila život naruby a postavila mě před rozhodnutí, která jsem si myslela, že už nikdy nebudu muset dělat.
