Když krev kapala na dlažbu sídliště a já tiskla jazyk staré feně k ráně, zjistila jsem, že moje samota má jméno: Žofka

Když krev kapala na dlažbu sídliště a já tiskla jazyk staré feně k ráně, zjistila jsem, že moje samota má jméno: Žofka

Nikdy jsem neplánovala mít psa, a už vůbec ne starou jezevčici, která se mi odpoledne zhroutila pod nohama u třetího paneláku, když jsem ji náhodou našla v dešti. Když jsem pak držela její tělo v náručí a cítila její rychlý, nejistý dech, uvědomila jsem si, jak dlouho jsem doma s nikým nemluvila. V ten moment jsem musela udělat první rozhodnutí, které mi změnilo život.