česká realita
Držela jsem Zuzanku jednou rukou a druhou tiskla psovi hadr na rozříznutý bok, když se na chodbě paneláku rozsvítilo modré světlo

Držela jsem Zuzanku jednou rukou a druhou tiskla psovi hadr na rozříznutý bok, když se na chodbě paneláku rozsvítilo modré světlo

V jednu lednovou noc mi do života vběhl pes a já jsem ještě nevěděla, že mě donutí udělat tři rozhodnutí, ze kterých už nepůjde couvnout. Byla jsem po rozvodu tak prázdná, že jsem se bála i vlastního bytu, a přesto jsem si domů přinesla zodpovědnost s teplým dechem a špinavými tlapkami. Tohle je můj český příběh o samotě, o MHD, účtenkách z veterinární kliniky a o tom, jak mi jeden obyčejný pes zachránil život tím, že mi ho úplně převrátil.

Duševní zdraví
Na chodbě paneláku mi pes krvácí do dlaní a já nevím, jestli stihnu zavolat pomoc

Na chodbě paneláku mi pes krvácí do dlaní a já nevím, jestli stihnu zavolat pomoc

V jednu lednovou noc mi na studené chodbě paneláku vykrvácel do dlaní nalezený pes a já poprvé po rozvodu pochopila, že už nejsem jenom sama pro sebe. Kvůli němu jsem udělala rozhodnutí, která nešla vzít zpátky: odešla jsem z práce, kde jsem se hroutila, přestěhovala se a nakonec jsem si přiznala, že potřebuju terapii. Tahle je to příběh o vyhoření, o odpovědnosti, která bolí, a o psím dechu, který mě vrátil do života.

česká realita
Na chodníku u Vltavy mi pes olízl krev z dlaně a já věděla, že když se zvednu, už se nevrátím do svého starého života

Na chodníku u Vltavy mi pes olízl krev z dlaně a já věděla, že když se zvednu, už se nevrátím do svého starého života

Běžela jsem s cizím psem v náručí k veterině a cítila na prstech jeho krev, zatímco mi v hlavě hučelo vyhoření, které jsem celé měsíce tajila. Ten pes mi postupně rozbil rutinu, vztahy i výmluvy a donutil mě udělat rozhodnutí, která se nedala vzít zpátky. Tohle je můj příběh o depresi, o Praze, o dluzích za energie a o tom, jak mě jeden tvrdohlavý čtyřnohý tvor přiměl zůstat naživu.

Duševní zdraví
V pět ráno mi na chodbě paneláku pes tlačil čumák do dlaně a já cítila krev, ale ještě jsem nevěděla, kdo z nás se dnes zlomí

V pět ráno mi na chodbě paneláku pes tlačil čumák do dlaně a já cítila krev, ale ještě jsem nevěděla, kdo z nás se dnes zlomí

V pět ráno mi pes na sídlišti v Brně doslova zachránil kůži i hlavu, když jsem byla na dně po vyhoření a začínala se ztrácet sama sobě. Kvůli němu jsem udělala tři rozhodnutí, která už nešla vzít zpátky: odešla jsem z práce, přestěhovala se a šla poprvé na terapii. A taky jsem se díky němu naučila říkat „ne“ lidem, kteří ze mě dělali služku, i když to bolelo.