Nikdy nezapomenu na tu chvíli, kdy jsem našel Barnabáše – špinavého, zraněného psa, který utekl před ohňostrojem na sídlišti v Ostravě. V té době jsem nevěřil lidem, zklamání od bývalých přátel mě uzavřelo do sebe, a jediná má společnost byla ticho panelového bytu. Právě on mě donutil udělat kroky, které jsem celý život odkládal: otevřít své srdce, znovu někoho pustit do života a naučit se odpouštět.