Jedné lednové noci jsem běžela po schodech paneláku, s mokrým tričkem a třesoucíma se rukama, protože starý pes Max zmizel v mrazivé tmě. Netušila jsem, že právě jeho dechem načichlým po granulech a cigaretách se změní můj vztah se synem i vlastní pocit viny. Největší rozhodnutí mého života následovala až potom, co jsem Maxe poprvé sevřela v náručí.