Myslela jsem, že mě čeká klidný víkend s rodinou, ale jeden telefon od tchyně všechno změnil. Musela jsem čelit jejím očekáváním i vlastním hranicím a poprvé v životě jsem se postavila sama za sebe. Tohle je příběh o tom, jak jsem se naučila říkat 'ne’ a pochopila, co pro mě znamená rodina.
V den naší výročí manželství mi manžel oznámil, že odchází. Zanechal mi dopis, jehož slova mě pronásledují každou noc. Příběh o zradě, tichu a otázkách, na které možná nikdy nenajdu odpověď.
Nikdy nezapomenu na ten den, kdy jsme se u notáře dozvěděli, že tchyně odkázala celý svůj majetek švagrovi. Cítila jsem se zrazená a ponížená, protože můj manžel, její vlastní syn, nedostal vůbec nic. Od té chvíle se ve mně pere pocit křivdy a otázka, jestli mám právo být naštvaná, nebo jsem jen příliš sobecká.
Jmenuji se Petra a nikdy bych nevěřila, jak osamělý a vysilující může být život na mateřské. Můj manžel Tomáš si myslel, že mám pohodu, dokud neviděl, co všechno obnáší péče o našeho syna. Sdílím svůj příběh o boji za uznání a respekt v rodině.
Jmenuji se Lucie. Když mi manžel Petr oznámil, že mě opouští, překvapilo mě, jak moc jsem necítila bolest, ale spíš úlevu. Tohle je příběh o tom, jak těžké je najít sama sebe v tichu, které zůstane po odchodu někoho blízkého, a jaké rodinné konflikty a každodenní starosti nás mohou změnit.
Jmenuji se Alena a letošní Vánoce pro mě znamenaly víc než jen sváteční shon. Moje tchyně, paní Věra, trvala na tom, abych připravila bramborový salát přesně podle jejího rodinného receptu, i když jsem loni naprosto selhala. Letos jsem sebrala odvahu říct ne – a tím jsem rozvířila rodinné vody víc, než jsem čekala.
Nikdy bych nevěřila, že jeden telefonát v noci mi změní celý život. Po smrti souseda jsem musela rozhodnout, jestli přijmu jeho šest osiřelých dětí do své rodiny. Je to příběh o odvaze, strachu a lásce, která se rodí v těch nejtěžších chvílích.
Sedím u nemocničního lůžka své matky v Brně, zatímco venku prší a ona bojuje s rakovinou. V tu chvíli se mi v hlavě honí vzpomínky na dávné rodinné spory a její poslední přání, které mě tíží víc než cokoli jiného. Toto je můj příběh o ztrátě, naději a síle rodiny.
Jmenuji se Lucie a během jediného roku jsem přišla o oba své malé syny, když byli v péči mé maminky. Teď ona stojí před soudem a já se topím v pocitu viny, zrady a zoufalství. Toto je příběh o rodinných tajemstvích, bolesti a o tom, jak snadno lze ztratit vše, co jsme považovali za jisté.
Jmenuji se Zuzana, je mi 25 let a právě jsem dokončila vysokou školu. Můj příběh je o zradě, rodinných tajemstvích a ztracené důvěře, která mi navždy změnila život. Všechno začalo, když jsem plánovala svatbu s Michalem, aniž bych tušila, že on a jeho matka proti mně kují pikle.
Jmenuji se Klára a žiju v Brně. Vyprávím o tom, jak se z přátelství se sousedkou Janou stalo něco, co mi začalo ničit rodinný život a důvěru v lidi. Každodenní konflikty, nevyřčená slova a boj o vlastní hranice mě donutily přemýšlet, kde končí pomoc a začíná zneužívání.
Můj příběh začíná v deštivé Praze, kde jako matka čtyř dětí každý den bojuji s finančními problémy a neustálou kritikou své matky, Jarmily. Mezi hádkami, výčitkami a drobnými projevy lásky se zoufale snažím udržet rodinu pohromadě. Každý večer, když děti usnou a v bytě zavládne ticho, se ptám sama sebe: Jsem opravdu dobrá matka?
